Vyhlídka na pěkné počasí o víkendu nás nemusela dlouho pobízet k nějaké akci. Po zhruba měsíci ne příliš přívětivých klimatických podmínek jsme to samozřejmě uvítali. Na lezení to už asi nebude a tak ještě večer před odjezdem přebalujeme batohy a vyhazujeme všechna ta nepotřebná cinkrlátka, helmy a lana. Vyrážím s Řemďou do Vysokých Tater. Iva tu už den je, a noční zpráva ve znění „Cao-chcije tady jak z konve, odpo bylo 6°C. Snad bude zítra líp. Dojedte dobře, pa Skovrys.“ nás už nemůže nijak odradit. Natěšeni na hory už v podstatě nic jiného nevnímáme. A přeci předpověď vypadá dobře ne! J

 

Vyrážíme z valmezu klasicky ve 2:33 ráno. Vlak je nějak oproti jiným dnům docela napráskán a tak sedáme do kupéčka k nějakým klukum co razí do roháčů. Máme trochu zpoždění a tak do Popradu přijíždíme něco málo před 7. Prakticky hned chytáme električku na Starý Smokovec. Dnes nás čeká cca 1400 metrů převýšení. Nejprve mám takové cukání vyjed na Hrebienok lanovkou nakonec ale rád jdeme pěšky. Zvažuju ještě že bych zavolal Ivě, ale počasí nevypadá moc působivě. Cílová dolina je pekelně v černých mracích a s úsudkem že do toho by stejně nešli  se vydáváme na cestu sami. Zavolám ji pozdeji (to jsem ještě netušil jak to bude se signálem). Na hrebienok to jde celkem rychle pro mě až nezvykle. Ono v podstatě s Řemďou jsou všechny akce nějak rychlé. Prostě každé minuty je škoda. J Ale abych se přeci jen dostal k dnešnímu plánu: Starý Smokovec 985m.n.m., Hrebienok 1295m.n.m., Teryho chata 2015m.n.m., Priečne sedlo 2352m.n.m., Zbojnická chata 1960m.n.m.

 

Na terynku se dostáváme nějak po 11 hodině. Tuším že nějak před půl 12. Řemďa už tu chvílí sedí a klopí do sebe čaj. Já si dávám zelňačku což se později ukázalo jako osudová chyba. Ale o tom až později. Těsně před 12 vyrážíme. Sedlo je celkem zaledněné a řetězy jsou z části pod sněhem. Celkem to dnes fouká a tak když dolezu do sedla mě to málem odfouklo. Rychle sestupuju pár metru za Řemďou, který měl podobný problém. Dolů sjíždíme po prdeli. Tyhle sestupy v zimě mám fakt rád. Na chatu dorážíme myslím nějak před 4. Ubytováváme se v lágru pod střechou. Moc pěkně vymyšlené a zužitkované místo. Opravdu se mi tam moc líbilo. Dáváme nějaké čaje, později rum, Řemďa česnečku a já dojídám rohlíky z domova. Kolem 6 si jdeme lehnout s tím že se později ještě na nějakého kusa vrátíme. Spánkový deficit byl ovšem jiného názoru a tak nás budí až ráno milá slečna na snídani.

 

Je zde ještě nějakých 5 chlapů z čech kteří zvažují stejně jako my sedlo Prielom. My jsme tedy rozhodnutí ale jim se do toho nijak moc nechce. Nakonec když nás ráno vidí se balit a odcházet směr Prielom jdou taky pár minut za námi. S Řemďou vyrážíme jako první. Přeci jen toho máme dnes dost. Zbojnička 1960m.n.m., sedlo Prielom 2290m.n.m., Poľský hrebeň 2200m.n.m., Slezan 1670 m.n.m., sedlo pod Ostrvou 1966 m.n.m., chata při Popradském 1500m.n.m. Závěr velké studené doliny je taktež pod sněhem a tak až na prielom šlapeme cestu. Sluníčku se od rána podařilo probojovat mezi mraky a tak si to užíváme jen v tričku. Celá dolina je nádherně vysluněná a vyhledy jsou fantastické. Ovšem Prielom připomínal něco jako „bránu do pekel“. Při pohledu do velké studené vidíte azuro všechny štíty, plesa a vůbec všechno. Na druhou stranu nevidíte nic. Vlastně něco přeci. Prvních 10 metrů. Opravdu celý ten hřeben fungoval jako plot mezi peklem a nebem. Pokud k tomu připočteme docela brutální sestup prvních pár metrů fakt mazec. Myslím že těch 5 chlapů ze zbojandy i zvažovali návrat. Nicméně my sestupujeme reps. opět sjíždíme po prdeli. Na poľskem hřebenu se situace s viditelnosti nelepší a tak se rozhoduji na rozdíl od Řemdi, který se vydáva na Východnou Vysokou, pro sestup. Chvílí ještě zůstávám na hrebeni a pokecám s onou známou 5 členou skupinkou a pak se vydávám na sestup. S Řemďou se scházíme u Slezanu. Dáme chvíli oraz a pak se vydáváme na cestu. Traverzujeme po magistrále kolem Batizovského plesa do sedla pod Ostrvou. Závěrečný sestup k chatě je opravdu nepříjemný. Slečna recepční nám dává 8 místný pokoj takže ubytování je v pohodě. Po dvou dnech si dáváme taky teplou sprchu. Jdeme dolů na pivo a nějakou kofolu. Kolem 8 mizíme na pokoj dorazit lahev vína. Jo Řemďa má zítra narozeniny tak je to třeba řádně oslavit.

 

Ráno vyražíme kolem pul 9 směr Koprovský štít. Kousek pod plesem je mi docela špatně a tak zustavám s batohami. Řemďa pokračuje na lehko. Za necelé 2 hodinky je zpět. Sestupujeme tedy k Popradskému plesu a zimní cestou na Štrbské na zubačku. Máme asi hodinu čas, a tak dáváme nějakou kofolu a něco na zub. Rychlík do Půchova je narvaný k prasknutí. Domů po dvou přestupech přijíždíme v 8 večer.

Byly to asi nejlepší turistické tatry jaké jsem kdy zažil. Už se těším na zimní lezení ledopádu, jarní lavinový kurz a hlavně letní lezení zde.

 

více fotek zde http://picasaweb.google.com/rremda/VysokTatry2692992008#